Český rozhlas - Věda

Věděli jste, že chlupy na těle máme ještě před narozením? Zhruba v pátém měsíci těhotenství začnou vlasové folikuly produkovat jemné chloupky, které pokrývají celé tělo plodu.

Jak zásadní průlom to může znamenat u pacientů s rakovinou? - Svět se připravuje na mimořádně silný klimatický jev El Niňo, který přináší extrémní počasí, sucho i záplavy. Jak může ovlivnit nadcházející zimu v Česku? - V Praze dnes začíná festival vědeckých filmů - jaké snímky nabídne letos a jakým tématům se věnuje? Moderuje Lenka Vahalová.

Reklamy jsou na internetu všudypřítomné, někdy užitečné a často otravné. Můžou být ale také vyloženě škodlivé. „Rozdíly mezi podvodnou a legitimní reklamou se tak zmenšují,“ varují redaktoři pořadu Jana Magdoňová a Jan Cibulka. Jak se bránit?

Povídání o rostlinách a jejich opylovačích (5:02) – Astronomie: LISA a její okno do vesmíru (22:12) – Slavista a kartograf Pavel Josef Šafařík, 1. část: Život (27:02)

Věděli jste, že ne všechny rostliny se rozmnožují semeny? Typickým příkladem jsou kapradiny. Ty se rozmnožují pomocí výtrusů, které vznikají na spodní straně jejich listů a snadno se šíří vzduchem na velké vzdálenosti.

Letos je tomu dvacet let, co oblohu nad našimi hlavami vnímáme trochu jinak, s nadsázkou řečeno. Pluto bylo totiž přeřazeno ze seznamu planet do nově vytvořené kategorie trpasličích planet. Došlo k tomu na shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze a jako jediná Češka u toho byla ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá.

Jednotlivé kvasinky, žampion nebo mnohatunová václavka. Houby představují velmi pestrý svět propojený s rostlinami či bakteriemi. „Jsou to taková města, sítě různých organismů, které si dodávají to, co potřebují. A to se snažíme rozplést,“ přibližuje v Leonardu Plus výzkumník a herní vývojář Tomáš Větrovský z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Dělám z toho vědu – to je motto, kterým se řídí Barbora Přibylová z Univerzity Palackého v Olomouci. Nejdříve studovala analytickou chemii se zaměření na umění, dnes zkoumá opiáty v potravinářství. Také studuje management vědy a je poradkyní britského velvyslance. Především je ale velká popularizátorka vědy a díky tomu se dostala i do univerzitního pivovaru, kde jsme natáčeli.

Tři sondy v trojúhelníkové formaci o straně dva a půl milionu kilometrů po sobě při lovu gravitačních vln budou „střílet“ laserovými paprsky. Tak bude vypadat mise LISA.

Raná embrya hadů se skoro vždycky stáčejí doprava, a to ještě dřív, než jim narostou svaly. Později se část z nich přetočí zpět. Když se hadi líhnou z vajec, pravotočivých a levotočivých jich bývá půl na půl. Vývoj hadů má řadu dalších zvláštností.

00:00 témata magazínu00:35 projekce Signal festivalu04:30 rozhovor s Jonášem Priškinem z VŠCHT08:27 AI Rakathon proti rakovině10:10 systém pro zabezpečení ranvejí13:50 rozhovor s Jakubem Hospodkou z ČVUT17:29 proces kreativní destrukce

Poslechněte si:01:12 Umí se bakterie přizpůsobit jedům?13:36 Dokáže netopýr ulovit ptáka?23:47 První komerční jaderná elektrárna29:34 Jak loví placatá žába?39:32 Společná matka dvou druhů mravenců?45:40 Jak si ryba pamatuje?Hovoří geofyzik Günther Kletetschka nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co ryba ví? čte Igor Bareš.

Jak AI pomáhá v práci historikům? - Na jižní Moravě už léta nekontrolovaně uniká metan a další organické látky z ropné infrastruktury. Proč Česko selhává v kontrole dodržování unijních pravidel a dokonce usiluje o odklad přísnější legislativy? - A dnes uplynulo 180 let od první anestezie. Jak se od té doby změnila, jak je důležitá a co obnáší práce anesteziologa? Moderuje Renata Kropáčková.

V polovině července se ukázalo, že AI agenti dokážou obejít bezpečnostní opatření, uniknout z uzavřeného testovacího rozhraní a proniknout na servery nic netušících společností. Nakolik mají lidé AI pod kontrolou? „Nastala spíše lidská chyba v zadání,“ míní o známém případu Hugging Face publicista a provozovatel webu vibecoding.cz Patrick Zandl. „Myslím, že jsme v tomhle směru daleko odolnější, než si myslíme,“ říká v pořadu Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

Říjen je v plném proudu a Quest se po roce znovu obléká do čarodějnického hávu. Jarda se Šárkou se tentokrát vydají do světa Castlevanie, legendární série, která už desítky let posílá lovce upírů do boje s Drákulou a jeho přisluhovači. Krvežíznivá sebranka rozhodně nepatří mezi ideální sousedy ani v hořící Paříži.

Víte, proč se tučňáci kolébají? Známý dětský chyták praví, že lední medvěd a tučňák se nemůžou ve volné přírodě niky potkat. A je to pravda. Medvědi totiž žijí pouze na severu v Arktidě, kdežto tučňáci jsou doma v Antarktidě a ve vodách jižní polokoule.

Dva stožáry vysoké 355 metrů byly téměř 50 let nejvyššími stavbami v Česku. Co je nahradí? - Může kultura pomáhat s projevy deprese a úzkosti? Národní ústav duševního zdraví zakládá Národní platformu prevence kulturou. - Jak by se dala u rakoviny slinivky využít umělá inteligence? - A jak se měří teplota dinosaurů? Moderuje Renata Kropáčková.

Než se začínající chirurg pustí do náročné operace rozštěpu rtu nebo patra, může si celý zákrok vyzkoušet nanečisto. Vědci z brněnského VUT ve spolupráci s lékaři vyvinuli silikonové modely, které napodobují skutečné lidské tkáně. Jak vznikají a nakolik se práce s nimi podobá skutečné operaci?

Víte, proč se lidem zdají sny? Snění je fascinující součástí našich životů, která byla dlouhou dobu zcela neprobádaná. Zkoumali je filozofové a později psychologové. Exaktně, tedy hmatatelně je neumíme uchopit ani dnes. Díky pokroku medicíny však už víme, že člověku se zdají obvykle čtyři až šest snů za noc. Teorií, proč se tak děje, existuje několik.

Odpověď může přinést elektronový mikroskop. - Co kdyby strom sám upozornil, že má žízeň, a zvíře dalo včas vědět, že se necítí dobře? Brněnští vědci zkoumají miniaturní chytré senzory, které mohou před těmito věcmi včas varovat. - Má za sebou první misi s Lékaři bez hranic. Anestezioložka Kateřina Benešová působila tři měsíce ve Středoafrické republice. Moderuje Ondřej Látal.

V září roku 2026 představila Evropská komise takzvaný EU Kids Act, ve kterém navrhuje úplný zákaz vlastních účtů na sociálních sítí pro děti do 13 let.

Věděli jste, že některé rostliny dokážou kvést i v zimě? Druhy přizpůsobené chladu dokážou využít krátká zimní oteplení a díky tomu mohou kvést v období, kdy je v přírodě minimum jiných kvetoucích rostlin a zároveň omezený okruh opylovačů.

Jak ho můžou zpracovat bakterie a vytvořit z něj třeba cihly? - Podíváme se na digitálního zaměstnance, jak bude vypadat po odchodu člověka: Kde končí firemní paměť a začíná profesní identita? - A celosvětový průzkum invazivních druhů ukázal, že většina lidí je nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje. Moderuje Renata Kropáčková.

Přes den zkoumá molekuly, které dokážou jako houba nasát skleníkové plyny. Večer na sociálních sítích narovnává omyly o klimatu. Jak jde tohle dohromady? To vysvětlí Daniel Kortus, chemik a popularizátor (nejen) klimatické vědy. Ve speciálním dílu Žárovek z Colours of Ostrava se dozvíte proč jsou stromy lepší, než Danovy molekuly i k čemu je dobrá laboratoř pozdě večer.

Infarkt, vysoký krevní tlak a další kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Medička a fyzikální chemička Nina Kadášová se rozhodla pro netradiční osvětu – v olomoucké Pevnosti poznání vytvořila interaktivní 3D model lidského srdce, který návštěvníkům přibližuje anatomii i prevenci srdečních chorob.

Na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně se poprvé představil v metalickém těle. Má obsluhovat stroje, třídit součástky nebo pracovat v logistice. Podle vývojářů najde robot George uplatnění především tam, kde je práce pro člověka nebezpečná – v toxickém nebo znečištěném prostředí. Co všechno dokáže?

Věděli jste, že krokodýli polykají kameny? Krokodýli jsou velmi starý řád plazů, do kterého patří i gaviálové, kajmani nebo aligátoři. Mimo ptáků jde o jedinou skupinu živočichů z nadřádu archeosauria, do které kdysi patřili i druhohorní dinosauři.

Jaké důsledky může mít pozdní diagnóza a jak se dá nedostatek specialistů řešit? - Česká společnost vyvinula NEbeton s až o 80 procent nižší uhlíkovou stopou. Kde všude může nahradit klasický beton? - Na pražském Albertově vzniklo nové školicí centrum robotické chirurgie. Jak se lékaři učí operovat pomocí robotů a co jim tyto technologie umožňují? Moderuje Lenka Vahalová.

Ministerstvo spravedlnosti kvůli programátorskému omylu zpřístupnilo na veřejné testovací verzi obchodního rejstříku rodná čísla zapsaných osob. Jak se něco takového může stát? A koho se to týká?

Skryto pod vodní hladinou (4:40) – Příběhy se šestkou: Zrod moderní anestézie (18:47) – Knihovnička: Hmyzí tváře (23:37) – Homérova Odysseia, 4. část: Čas změn (28:10)

Víte, proč mají muži prsní bradavky? Význam bradavek u žen je celkem jasný, jejich prostřednictvím kojí novorozené děti. Jenže mužům dva tmavé ostrůvky na hrudi k ničemu nejsou, tak proč je tedy vůbec mají?

Ministerstvo spravedlnosti chystá novou verzi obchodního rejstříku. V té se ale koncem září objevila závažná programátorská chyba a ministerstvo tak zveřejnilo i normálně neveřejné údaje. O jak závažný únik jde? To ve svém článku popsal a v Datařích vysvětlil novinář Jan Cibulka.

Před 75 lety, 17. září 1951, zemřel astronom a geodet František Nušl, rodák z Jindřichova Hradce. Byl univerzitním profesorem a také vynálezcem různých přístrojů používaných v astronomii.

Česko zažívá výrazný pokles počtu narozených dětí, loni se jich narodilo nejméně za posledních 240 let. Rodičovství se zároveň posouvá do vyššího věku a prvorodičkám je v průměru 29 let. Důvodů může být několik, často ale nejde o prosté upřednostnění kariéry. „Úplně jednoznačně převažuje nedostatek partnera, se kterým je žena rozhodnutá to dítě mít,“ poukazuje v Leonardu Plus lékař a specialista na reprodukční medicínu Pavel Otevřel, který působí na klinice Reprofit.

Chceme-li někoho poznat opravdu zblízka, díváme se mu do tváře. Biolog Michal Žurovec s kolegy se právě tímto způsobem snaží představit osm desítek zástupců hmyzí říše.

Vědci hodnotili psychické potíže lidí, kteří byli svědky útoku hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Deprese u sledované populace zůstaly během ročního výzkumu na podobné hladině. Sílilo u ní ale trauma a pocit zrady a nedůvěry k postupu úřadů. Závažnější psychické potíže se objevily u žen nebo u příslušníků etnických menšin.

00:00 témata Magazínu Experiment speciál00:32 digitální dvojčata ve výrobě04:39 senzory pro detekci závad09:00 humanoidním robot George12:10 energie uložená v soli15:30 silikonové modely pro chirurgy

Poslechněte si:01:08 Proč se tučňáci kolíbají?11:17 Jak létá sokol stěhovavý?20:44 Objev měsíce Neptunu26:48 První vzorky od Marsu38:17 Kde hledat slimáčkovce?45:13 Skáčou ryby radostí?Hovoří zoolog Jan Andreska nebo publicista Tomáš Přibyl. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co ryba ví? čte Igor Bareš.

Věděli jste, že na Zemi žije nesmrtelný tvor? Lidé prahnou po nesmrtelnosti od pradávna – někteří vládcové kvůli tomu budovali pyramidy či mohutné památníky, jiní na to šli vědecky, a hledali elixír života či mládí. Při svých snahách se ale spíš měli podívat pod hladinu Karibského moře.

Jak sloni dokážou uzdravovat sebe a svá mláďata pomocí léčivých bylin? - Co říká estonská zkušenost s provozováním a zajišťováním elektronického hlasování ve volbách? Moderuje Daniela Vrbová.

AI agenti společnosti OpenAI se pokoušejí používat Wikipedii. Nadace, která online encyklopedii provozuje, zveřejnila výsledky svého šetření. Zjistila tři různé dopady AI modelů na Wikipedii. „Celé mi to připomíná špatně vychovaného psa, který volně pobíhá parkem, všude strká nos a tlapky, a jeho majitel chodí kolem a ubezpečuje, že pejsek je hodný a že nám nemá vadit, když nám umaže kabát,“ přirovnává v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Věděli jste, které stromy patří mezi nejdéle žijící jednotlivé organismy na Zemi? Stromy jsou v mnoha ohledech výjimečné. Na rozdíl od živočichů nemají pevně omezenou délku života a mohou růst velmi dlouho.

Jaké jsou aktuální trendy v jednotlivých oblastech vzdělávání a jak je zajištěno financování programu Erasmus+ do budoucna? - Vědci na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků. Odkud se vzali, co o nich víme? - A ke Světovému dni zraku se podíváme na nemoci sítnice - začínají nenápadně ale můžou vést i k oslepnutí. Moderuje Renata Kropáčková.

Na lékařské fakulty míří s novým akademickým rokem další studenti medicíny. Někteří z nich se budou seznamovat i s technologiemi, které ještě před několika lety působily jako vzdálená budoucnost. Na pražském Albertově totiž vzniklo při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy nové robotické tréninkové centrum. Určené je především zkušeným chirurgům, kteří se učí operovat pomocí robotických systémů.

Úmrtí na plicní mor v ruské laboratoři je předmětem spekulací až za Atlantikem. Riziko pro Evropu je velmi nízké, uvedlo Evropské středisko pro prevenci a léčbu nemocí. Odborníci přesto situaci sledují. - Den duševního zdraví na Univerzitě Pardubice, přírodní wellbeing bude tento pátek. Jak v koloběhu přednášek, zkoušek a digitálního přehlcení najít pevnou půdu pod nohama? - Proč jsou ve městech důležité stromy, ukazuje poprvé v Česku kampaň Treetag. Na stovce stromů se objevily štítky. Co je na nich k vidění? Moderuje Lucie Vopálenská.

Merlin je černé vietnamské prasátko se zápisem v Guinessově knize rekordů pro největší počet sledujících na Instagramu v profilu merlinthepig. Proč je Merlin tak oblíbený?

Věděli jste, že někteří lidé mají žebro navíc? Biblický příběh o Adamovi a Evě vypráví, že Bůh stvořil ženu z žebra, které odebral Adamovi. První člověk tak strávil zbytek života ochuzen o část svého těla.

A kdo za fyziku? - Dřív jsme si fotky dětí lepili do alb a ukazovali je babičkám. Dnes je běžně dáváme na odiv statisícům sledujících i nevyzpytatelnému algoritmu. Jaká úskalí skýtá tento tzv. sharenting? - Ve věku 50 let zemřel dětský kardiolog Petr Kubuš, dlouholetý primář Dětského kardiocentra pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka. Moderuje Lucie Vopálenská.

Gastroenterologové z Fakultní nemocnice Olomouc učí umělou inteligenci vyhledávat nádory slinivky břišní. V budoucnu by jim mohla pomáhat při vyšetření pacientů s podezřením na rakovinu. Pohlídala by, zda lékař prohlédl celou slinivku a nepřehlédl ani nejmenší nádor.

Věděli jste, které rostliny lidé pěstují nejdéle v celé historii zemědělství? Patří k nim především obiloviny. Pšenice, ječmen či proso tvořily základ rané zemědělské produkce.